Co se stalo s naší laskou? Kde je tvé básnění o lasce. Tvuj pohled kdysi býval laskavý, nežný, milujuci a teď je chladný, mstivý, nenavistný, těmný, žárlivý. Kdo ti uhasl plamene ohne v srdci ? A proč ho máš ledové ? No, řekni proč ?
Co jsem ti udelala ?
Čím jsem jse převinila ?
Myslíš, že jsem tě podvédla ?
Ne, to bych neudelala.
To ti si pekelně žárlivý, mstivý či s ďáblem spřahlý.
Proč mi ubližuješ ? Ja té miluji a na místo teho abych tě nenávidela, proklínala. Pomalu na mě zapomínaš , že si mě někdy miloval. Každého muže si zabil, co se ke mě přiblížil a chtěl se se mnou zblížit.
Ja tak nechci muj drahý žit, odchádzim pryč.
Proč bychom měla na svých zádech nést těžký kříž, či jsem Jéžiš. Tebou ponižována, bičována, zesměšnována. Ne, tak hle, ne.
Zbohem odchádzim pryč, už mě neuvidíš nikdy víc. Předtým s tebou byl život hezký, veselý, staviala sem si s tebou vzušný zámky. Teď je nanic. Láska se přeměnila na nenávist. Tvá žárlivost z nás udělala nepřátele. Ja se s tvého boje stahuji od tebe se vzdaluji. Tak je náš osud spěčeten.
Blog
Komentuj
Komenty k blogu
Napíš svoj komentár