HOVNO

HOVNO


Prùmerné hovno zdravého cloveka váží približne patnáct deka a merí cca 8 až
15 cm.Z 65 % je tvoreno vodou, z 5 až 10% dusíkem, z 10 až 20% pevnými
substancemi a z 10 až 20% popelem.

Obvykle má hnedou barvu, což je zpùsobeno obsahem bilirubinu, žlutého
vedlejšího produktu pri likvidaci starých cervených krvinek, chemicky
príbuzného hemoglobinu. Bakterie v poslední cásti trávicího traktu
zpùsobují premenu svetlejšího bilirubinu na tmavohnedý urobilin. Jelikož
malé deti ještì nemají tak vysoký obsah techto bakterií ve strevech, jsou
jejich výkaly svetlejší.

Jistý profesor na Cornellovì veterinární škole dokazoval neškodnost a
sterilitu výkalù novorozenìte tím, že pøed svými studenty pojedl lžickou
obsah tlustého støeva mladého telátka na pitevním stole. Proces trávení
není dokonalý, takže clovek výkaly vyloucí približne tretinu užitecných
bílkovin. Svým zpùsobem jsou i výkaly nutricne pomerne bohatou stravou.
Mezi lidmi není pojídání výkalù bežné, predevším z estetických dùvodù, ale
mnohá zvírata to delají, vcetne psù, prasat, myší, kurat ci krys.
Potrava má na vlastnosti hovna prirozene velký vliv.

Jídlo bohaté na vodu, predevším zelenina, vede k velkým a kluzkým hovnùm,
zatímco tucná jídla spíše k malým a pomalým. Výkaly vegetariánù a lidí,
jejichž streva produkují vetší množství metanu, mají tendenci plavat na
hladine.

Na strave závisí prirozene i zápach výkalù. Kojené deti mají výkaly témer
bez zápachu, naopak alkoholici, s bohatou strevní flórou, mají mimorádne
páchnoucí hovna.



Zajímavosti:

I když hnedá barva je pomernì castá všude kolem nás, žádná zeme svìta ji
nemá na své státní vlajce.

cínština a rectina pro ni dokonce nemají výraz.
Nejvatší výkal na svete vážil dvacet kilogramù, tedy jako malý školák.
Toaletní papír se zacal vyrábet v roce 1880 v Anglii.
Druhou knihou, kterou Johannes Gutenberg vytiskl hned po Bibli, byl
kalendár oznacující ideální dny a hodiny k užívání laxativ.

Prùzkum:

Stalo se vám, že jste se museli utrít listím? Rukou? Bankovkami?
Listí jednoznacne vede s 50 % dotázaných. Prekvapivých 8 % má za sebou
zkušenost s utíráním zadku rukou, zatímco težko uveritelná
2 % se již v nouzi utrela bankovkou.

Kolik ctvereckù z role toaletního papíru utrhnete najednou?
Kolikrát se utrete jedním papírem? Kolika papíry se obvykle utíráte?

Najednou lidé utrhnou dva až dvacet (!) ctvereckù, prùmìrne však pet.
Nekterí lidé se jednou pripraveným papírem utrou až desetkrát, ale v
prùmeru 1,5krát. Dotázaní prùmerne spotrebují tri papíry na jedno posezení.
onlineboss (08:32 PM) :
to je huste *JOKINGLY*
Junkershooter (08:33 PM) :
Utíráte se pohybem odpredu dozadu, odzadu dopredu, nebo proste strídave sem
a tam?
44 % se utírá odpredu dozadu, 11% se utírá odzadu dopredu s rukou
prostrcenou mezi nohama, 6 % tímtéž smìrem s rukou vedle zadku, 4 % (samé
ženy) táhnou odpredu dozadu s rukou mezi nohama, 2 % proste rejdí sem a
tam.

Díváte se na papír po utrení?
60 %, prevážne muži, odpovídá kladne, 14 %, predevším ženy, nikdy, dalších
16 % to dìlá obcas. Nìkterí dopsali vysvetlení: Je legracní se na to
podívat, Je to jako moucník po obede, jeden mladík naopak napsal: Nikdy, to
bych se poblil.

Utíráte se vestoje?
58 % respondentù, predevším ženy, se utírá vsede, 25 %, predevším muži,vestoje. 3 % v postoji mezi tím.

Vykonáváte velkou potrebu pravidelne? Jak casto?

49 % tvrdí, že pravidelne. Nekterí v tomto ohledu fungují jako hodinky. V
9.15, po prvni káve, odpovídá jeden. Vždy v 7 ráno a ve 4 odpoledne,
upresnuje jiný. Periodicita se rùzní od jednou za tri dny po petkrát denne.
Prùmer je ale 1,5krát denne. Všichni, kterí musejí více než trikrát denne,
byli muži. Nejvíce respondentù (28 %) chodí na velkou ráno.

Je pro vás nepríjemné chodit na velkou mimo domov? Jaké bylo
nejnepohodlnejší místo, kde jste si museli ulevit?

37 %, prevážne mužùm, nedelá problém vyprázdnit se kdekoliv mimo domov, 25%, prevážne ženám, to vyložene vadí. Vetšina dotázaných se shodla na tom,
že ulevovat si venku jim velké potìšení nedelá.
Nejnepríjemnejším místem pro jednoho respondenta bylo vyprazdnovat se ve
finské tundre v hejnu bodajícího hmyzu, jiná respondentka uvedla: Schovaná
v poncu u silnice, když nebyly široko daleko žádné stromy. 5 % odpovìdìlo,
že nejvíc se stydìli jít na velkou v byte partnerù, se kterými v tu dobu
chodili.

Vetry

Fakta:

Již v roce 400 pr. n. l. pravil Hippokrates: "Nejlepší je, když vítr unikne
nehlucne, ale stále je lepší ulevit si prdem, než jej v sobe zadržovat."

Dusík, kyslík a kyslicník uhlicitý jsou dopravním prostredkem.
Vodík a metan pak výbušným pohonem, pokud se v blízkosti vyskytne plamen.
Co však dodává vetrùm jejich typický odér je prímes síry.
Dále je ve vetrech obsaženo malé množství dalších látek, z nichž jedna se
napøíklad jmenuje charakteristicky skatol. Odborníci tvrdí, že každý prd
voní trochu jinak.


Zajímavosti:

Nejslavnìjším prdicem v historii byl v 19. století Francouz Joseph Pujol,
po nìmž je dokonce v jeho rodné Marseilles pojmenována jedna ulice. Pujol
objevil, že dokáže obrátit peristaltiku strev tak, že dovede polykat vzduch
ci velké množství tekutin zadnicí. Jeho umení jej nakonec privedlo až na
pódium parížského Moulin Rouge. Pujol byl natolik schopný, že dovedl prdìt
vzduch v rùzných tóninách a bavil publikum tím, že imitoval prdy malé
holcicky i matrony, zvuk kanonù ci desetivterinové trhání látky. Inu, Petr
Novotný má co dohánet...

Wolfgang Amadeus Mozart
jeden ze svých dopisù podepsal W.A.
Mozart, který kadí bez prdù. J. V. Stalina trápily hlasité vetry.
Ve spolecnosti jiných lidí zvuk maskoval tím, že hlasite rachtal sklenenou
karafou na vodu. Kuriózní je, že stejný problém trápil i Adolfa Hitlera.

Zamestnanci pohrební služby, kterí pripravují mrtvoly k vystavení v
otevrené rakvi, obvykle masírují spodní èást bricha zemrelého, aby
unikající vìtry nezaskocily behem slavnostního loucení pozùstalé.

Prùzkum:

Kolikrát denne prdíte?

Prùmerná hodnota je 9,15krát denne. Odpovedi se lišily jak podle veku, tak
podle pohlaví. Ženy vyplnivší dotazník prdí v prùmìru 3,28krát denne, muži
13,65krát. Jeden muž dokonce pripsal: Lepší by bylo zeptat se, kolikrát
denne neprdím.

Po jakém jídle nejcasteji prdíte?

Vedou konzervované strukoviny (17 %), na druhém míste je pivo s 9 %, poté
káva a cibule po 8 %.

Pouštíte vetry ve spolecnosti? Pokud ne, kam odcházíte?

Polovina respondentù pouští, polovina nepouští. Nejcasteji se odchází do
ústraní na záchod. Nekterí lidé mají ve zvyku na blížící se hrozbu predem
upozornit, ale obvykle jen mezi práteli.
12 % respondentù umí prdìt tiše, nebo se o to alespon snaží, 2 % zvuk
prehluší odkašláním, 9 % se poté spolecnosti omluví. Jeden mladý respondent
napsal, že to vždy svádí na psa, pokud je tento prítomen.

Jaká doba soužití s vaším partnerem musí uplynout, abyste si dovolili
pouštet v jeho prítomnosti vetry?

Prùmerne 92,77 dní. Muži 62,98 dní, ženy 149,82 dní.

Zkoušeli jste nekdy své vetry zapálit?

Pouze 12 % respondentù, výhradne mužù, se k tomuto sportu prihlásilo.

Prdeli jste nekdy ve vode pri plavání?

Prdelo 71 %.

Poté, co jste si uprdli, zkoušeli jste to svalit na nekoho jiného?

 Blog

0 0 0 0 0

Komentuj

2 komenty k blogu