něco tak hluboké
je, žije, nezemřela..
zvon nad její truhlou zvoní
ona je na živu
ty jsi nad ní
vytáhni ji ven
odlož černé šaty
podej ji svou dlaň
nebreč, jen se podívej
je tady, je jenom pro tebe
jak moc ji to muselo bolet
ty víš žes to byl ty
ty víš taky že
její srdce tady bije
jednom pro tebe.. a pořád
otevřela modraví oči
podívala se
říkáš ‚Nebreč lásko..‘
a pak ji stáhneš objetím
má lásko, jsi tady
málem jsem nás zabil..
moc si to přeji
chci ten náš život
ty ho taky chceš
já tě té bolesti zbavím
budeš moje princezna
já budu tvůj drak
budu přes noci hlídat tvoji věž
budeš můj nejdůležitější poklad
budeš mým Sluncem v dešti..
budeme už zas spolu a ne už bez sebe..
prosím, lásko..
Blog
Komentuj
Komenty k blogu
1
acnero
7. 5.mája 2012 16:19
paráádne
Napíš svoj komentár