Temnota jenž požírá mě znitra,
slzy co dopadají na polštář.
Říkám si, že bude to lepší zítra,
naděje je velký lhář.
Utrpení, umírání, bolest,
křivý úsměv na tváři
Ďáblova ratolest,
jí jsme upsaní.

Srdce jak z kamene,
dobro již nechceme.
Vidíme, cítíme,
čeho se bojíme?

Myšlenky, pocity, všechno je černé,
výkřiky, přísahy, už je to marné.
Všechno je jinak, všechno je špatně,
na radost, na úsměv vspomínám matně.
Zavírám oči, nechci už vstát,
o hezčím světe nachám si zdát.
Pak už jen světlo na konci tunelu...

 Blog
Komentuj

Komenty k blogu

1 
fotka
nimo  22. 9. 2007 14:52
dosť dobré napísaná báseň...dúfam, že budú aj ďalšie
2 
fotka
ronny  22. 9. 2007 15:06
To si pisala ty? Vazne kvalitne
3 
fotka
galinka  22. 9. 2007 22:30
Prvýkrát vidím tvoje dielo takto zverejnené

Budú aj ďalšie?
4 
fotka
neoli  30. 5. 2008 23:29
to je dost ze dobre ziskala si moj obdiv uz len tym, ze je to v cestine
5 
fotka
antifunebracka  11. 6. 2012 17:55
och zase take depkacske basne. no-no!
Napíš svoj komentár