soumrak smutky snese šedou dálavou,
na květ jíní svane, do mé duše snivé,
slzy trysknou z oka, skanou na líc mou.
Vánky přijdou s vrchů - květy zimomřivé
zavrou kalich něžný, v šeři uvadnou,
moje žhavé srdce ztichne, láskou chtivé,
s nedopěnou písní, toužnou, jásavou.
Všechno zase bude, jako bylo kdysi -
smutky vstanou, křídlem vše kol ovinou,
jak ta černá mračna, jež tam v nebi visí.
A má smutná duše kapli vystaví si,
pohřbí marné touhy, uspí lásku svou,
z písní věnce svije, slzy s rosou smísí...
Blog
Komentuj
Komenty k blogu
Napíš svoj komentár