protože člověk, to není hračka
nemůžeš mne jen tak mačkat
nemůžeš mi svázat ruky
a chtít ať žiju bez záruky
že jednoho dne uslyším
uvidím
ucítím
tebe a tvou jasnou vůni
která hlavě dává průnik
která sviští v křídlech stromů
pozývá mne k tobě domů
tančí na krajích lesů
z bezdůvodných děsů
nebo tvoje oči takřka
smějí sa když kleju "sakra!"
září když ti říkam tele
nebo když mi to moc mele
záříš celý ve farbě vína
když spíš, i když neusínáš
když se víčky s s oči hladí
tvé prsty mne tiše svádí

ráno.

_________________________________
( chyby mi nevadia.)

 Blog
Komentuj
Napíš svoj komentár