Pro mě je to různý... Nikdy jsem nepoznala jak chutná láska. Až do teď... Nikdy jsem nikoho nemilovala víc... Jeho polibky... Vše se změnilo... Človek, kterýho miluju seděl včera vedlě mě a pozoroval mě svýha náádhernýma očičkama. Bylo mi skvěle... Teď si jen píšem... Co je to o proti jeho krasným očím, polibkům, jeho ruce v té mé? Je ho ručička na mám obličeji... NE !!!! Konečně jsem poznala lásku a dostala to co mi po celá ta léta chybí... Upřímné obejmutí od kluka... Táta mi umřel, když mi byly tří... Můj jediný a navždy pro mě bude důležitý muž v mém životě byl a je můj bratranec... Nebýt jeho možná bych teĎ nepsala tyto řádky...
Poučení? Naděje příjde tehdy, když si myslíte, že ste ji ztratili...
Co s toho vyplývá? Bez své lásky bych už nemohla být... Miluji tě...
Blog
Komentuj
2 komenty k blogu
1
kosay
15. 11.novembra 2010 14:36
Ty miluješ každý týždeň iného...
Napíš svoj komentár