pozpátku-
sbírá své kroky zpátky na špičky
jako v černobílým filmu
a dým z hor stoupá
jako z cigarety milence
vzhůru ke hvězdám...
Ztracená, malá, bledá-
žínka z makového květu.
V rudých šatičkách
čeká u studánky na vlka
s krabičkou s cukrovím...
Jmenuje se třeba Dorotka, Sidhé, taky Přehezká
pro pohádku-
proto jen z bláta nosí střevíčky
a had na prsa jí dávno přilnul-
né proto, že by byla hloupá,
ale krmí ho korálky z růžence
ohmataného od starých dam...
Zmatená až jí je běda-
dopisuje kamarádům z jiných světů
a touží po pěti černých kočičkách,
co tahaly by jí ve skořábce z ořecha,
s kytičkou v ruce za milencem bláhovým...
Držím palce malá vílo,
ať ti tvé ideály nikdo nevezme-
alespoň vy vymyšlené děvčátka
můžete čarovat po svém...
A neupadni když budeš kráčet po hraně skleničky...
(Donar Tyr)
Blog
Komentuj
Komenty k blogu
Napíš svoj komentár