Darksider96: Výzva všetkým darwinistom [update]

Úvod

Nezjednodušitelnou složitost (též neredukovatelná komplexita) charakterizuje mikroskopický svět molekulárních „strojů“, který si budeme demonstrovat na bakteriálním bičíku.

Jak již někteří tuší, nezjednodušitelnou složitost si nejlépe přiblížíme na známé pastičce na myši. Pastička je sestavená z 5 částí.[1] Každý celek tvoří nepostradatelnou součást komplexního celku, kdyby jakákoliv část chyběla, pastička na myši by byla nefunkční a neužitečná, a přírodní výběr by ji s velkou pravděpodobností eliminoval, jednalo by se o určitý druh organismu. Evoluční progresivní vývoj funguje systematicky (krůček po krůčku), během konstrukce však systém není funkční, neboť všechny jeho části nejsou na správném místě a tudíž nepřináší v „přežití a boji o život“ žádnou funkční výhodnost.

Stěžejní otázka:

„Nezjednodušitelný komplex lze vysvětlit, že je jen produktem čistě nahodilých změn, neřízených vlivů a mutací, nebo výsledkem působnosti/činnosti inteligence.“

Demonstračním příkladem nezjednodušitelné složitosti je bakteriální bičík, jeden z mnoha molekulárních strojů buňky. Biochemiky zaujal svým dokonalým elektromotorem, propojeným se smyslovým vnímáním, umožňující okamžitý pohyb dle potřeby.[2] Zvětšíme-li buňku na 50 000x, pak lze vidět[3] tento elektromotor[4] se svými 40 součástmi, tvořené bílkovinami. A skutečně se podobá dnešním elektrickým motorům (viz úvodní foto), má rotor, stator, kloubový hřídel, hnací hřídel atd.

Modelová část motoru[5], chlazení vodou, reakce ATP a hybná síla protonů (vodíkových iontů) v elektromotoru dodává rychlost až 100 000 otáček za minutu[6] a přitom mu stačí přibližně čtvrtina otáčky k zastavení, aby mohl opět točit 100 000 otáček na druhou stranu.[7] Prof. Haward Berg z Harvardské univerzity ho označil za nejvýkonnější stroj v celém známém vesmíru.[8] Pro představu bakterie E. Coli se 6 elektromotory o otáčkách 6000/min. se v našich poměrech pohybuje ve vodě rychlostí cca 400 km/h.[9]

Kdyby jediná část elektromotoru chyběla, byl by systém nefunkční a bakteriální bičík by ležel bez jakéhokoliv účelu. Funkce celku závisí na dokonalé uspořádanosti jednotlivých částí. Podle prof. S. A. Minnicha(v), je zapotřební ke konstrukci proteinového soustavy užití správných počet součástek, správný postup výstavby, ve správný okamžik a na správném místě. Je potřeba určit, zda byly „namontovány“ korektně, aby se neplýtvalo energií na stavbu struktury, která nebude funkční.

Je zřejmé, že je potřeba mít správný montážní[10] postup jaký máme u běžných složitých systémů ke kterým je nezbytná inteligence. Jak lze vysvětlit takový prvotní nezjednodušitelný komplex za pomocí darwinistických principů?

Teorii kooptace (theory co-option), jak bývá navrhována[11], v níž bychom si vypůjčili jednotlivé komponenty (původně zastupující jinou funkci) např. z buněčné pumpy[12] plně nevysvětlí, nýbrž v konečném důsledku problém neredukovatelné komplexity jen odsune. Navíc půjčování komponentů bude platit do té doby, než zjistíme, že si vlastně půjčujeme z ničeho.

Bakteriální bičík je tvořen 40 částmi proteinů, 23 mají společné části proteinů u ostatních bakterií[13], 10 z nich můžeme nahradit onou zmíněnou buněčnou pumpou, které se také podílejí na tvorbě dalších molekulárních strojů, ale 17 komponentů je jedinečných, proto není možno si je vypůjčit, jestliže žádný podobný systém předtím ani neexistoval!

Nakonec stejně budeme muset vysvětlit, jak vznikly jednotlivé komponenty, jakou měli původní funkci, popř. jak se subsystémy přetransformovaly na části bakteriálního bičíku, pokud trváme na možnosti vzniku za pomocí nahodilosti, mutace a selekce – domněnky Charlese Darwina. Každý molekulární stroj potřebuje stroje a ty zase další stroje, a i kdybychom vzali v úvahu, že bychom měli dostatek součástí k výstavbě, představovalo by to jen část problému. To co potřebujete vědět, je, jak jednotlivé části složit a čím začít (viz. správný montážní postup) a to je ten častý problém, ke kterému se oponenti ID (Inteligent design) příliš nevyjadřují.

Zda jsou náhoda, mutace a selekce zodpovědné za vytvoření tohoto prvotního nezjednodušitelného komplexu, je pro mnohé[14] seriózní vědce nedostačující a nepřijatelné vysvětlení. Přesto Darwin jisté potíž se svou teorií tušil, a vyjádřil ji následovně:

„Pokud by bylo možné demonstrovat existenci nějakého složitého orgánu, který nemohl být vytvořen celou řadou následných, drobných modifikací, moje teorie by se naprosto zhroutila...“ – [15]

Charles Darwin

Ze strany darwinistů se za řešení navrhuje odebrání jednotlivých částí komponentů k získání jednodušší funkční soustavy[16]. Odeberte jakoukoliv součást bakteriálního bičíku a každý biochemik vám zaručí, že elektromotor fungovat nebude. Jedině byste museli šikovně odebrat všech zmíněných třicet částí a z desíti by mohla vzniknout sekreční soustava 3. druhu (buněčná pumpa), užívaná patogeny (viz 12).

Zkusme připustit myšlenku, že bychom „rozebrali“ bakteriální bičík a všem jeho součástem přiřazovali jednotlivé funkce, dokud by nám nezbyl zcela prostý systém, jenž by teoreticky mohl vzniknout za pomocí nahodilosti. Co by to ale dokládalo? Pravý opak, tedy to, že je nutné znát přesný postup používaný u inteligence v praxi.

V podstatě je jedno, jak hezky bychom dokázali rozebrat bakteriální bičík a zredukovaným částem přiřadit funkce, klíčové pro evoluci je zásadní otázka, jak může nahodilost začít stavět z toho - o čem se domníváme, že mělo původní funkci - tak, aby systém během jednotlivých kroků směřující k vyšší složitosti, měl funkční výhodnost. - (hlavní a ústřední otázka, jenž je předmětem sporu darwinistů a zastánců hnutí ID; pozn. autor)

Jestliže evolucionisté dostatečně vysvětlí tyto nezjednodušitelné komplexy, pak zřejmě rozluští jednu z největších záhad evoluce a sice pravděpodobně evoluci samotnou.

Občas je možné narazit na internetové stránky (viz sekundární odkazy: obrana evoluce), kde se neochvějně prohlašuje, že se M. Behe mýlí, bakteriální bičík je už překonanou minulostí, zdůvodněný v rámci evoluce, taktéž srážení krve, řasinky, brouk prskavec atd.

Hodnota podobných výroků je zřejmá tehdy, až se zjistí, že dosud žádný vědec nepřinesl relevantní a detailní zdůvodnění neredukovatelných komplexů, aniž by nenarazil v rámci naturalistického přístupu na nepřekonatelné problémy. Existují určité hypotézy a teorie, které se snaží uměle vysvětlit mechanismus vzniku bakteriálního bičíku, zdánlivě přirozenou cestou, bez nutnosti inteligence, ovšem tyto snahy nejsou nic, než plané, experimenty nedoložené spekulace. Darwinisté často namítají, že se argumentuje na základě nedostatku informací. Tvrdí, že je to nekonečný boj, protože kdykoliv a na cokoliv lze poukázat, že je nezjednodušitelná složitost[17], že je to argument z neznalosti, tvrdí např. evolucionista Mihulka.[18] Zkusme se podívat na tyto argumenty z jiného pohledu:

Jednoho dne do vašeho výzkumného střediska přivezou podivný stroj, fór je ale v tom, že nikdo neví, odkud je jeho původ, kde se vzal. Vy a kolegové jej k podrobné analýze opatrně rozeberete a překvapivě vidíte jasnou složitost propojených částí a systémů jakéhosi motoru. Během výzkumu se ukáže, že je sestaven z běžných materiálů a prvků země, že čerpá energii z atmosféry, že má velmi mnoho integrovaných obvodů atd. Po jisté době jsou vám součásti s určitými funkcemi a procesy již jasné, ale pořád nerozumíte k čemu, popř. k jakému účelu slouží některé segmenty. Nicméně jste přesvědčeni, že tento složitý motor se všemi součástmi a mechanismy, je zkonstruován účelně. Pak přichází ale někdo a začne tvrdit, že Vaše argumentace i přesvědčení jsou pouze založeny na základě nedostatků informací (musíte znát motor dokonale, se vším všudy).

O bakteriálním bičíku se ví už hodně, ale musíme se ještě co naučit. Jestliže tedy oponenti namítají, že je nedostatek informací, nijak to neubírá na faktu, že se objevil - zčásti pochopil - velmi důmyslně zkonstruovaný, sofistikovaný organický systém se specifickou složitostí, která se během pokroku a výzkumu ukáže být mnohem komplikovanější, jak zpravidla bývá u živých systémů. Implicitně tak výzva pro Darwinovu teorii bude v konečném důsledku ještě větší. A jsme-li u tvrzení, že se jedná o nekonečný boj, pak ano, za předpokladu vychází-li naše víra z přesvědčení, že všechny neredukovatelné systémy jsou redukovatelné. Na tuto otázku se však právě snažíme přijít, proto zvažovat existenci „nějakého složitého ,orgánu´, který nemohl být vytvořen celou řadou následných, drobných modifikací…“ je stále vědecky legitimní a na stole zkoumání pozorovaného světa.

Závěr

Fenomén neredukované komplexity je již na scéně 15 let, doposud se ve skutečnosti nepodařilo vyvrátit koncept* nezjednodušitelné složitosti, natož evidentně dokázat vznik bakteriálního bičíku neudržitelnými darwinistickými postuláty (viz hlavní otázka).

* (konceptem nezjednodušitelné složitosti rozumíme biologické komplexní systémy, které nelze zredukovat do posledního jednotky. Je-li např. k dispozici souhrn 8 nezjednodušitelných částí, a podaří se jakýmkoliv možným způsobem zredukovat např. 2 struktury, pak pojetí nezjednodušitelné složitosti nelze považovat za falzifikované, protože stále zůstává 6 původních komponentů z celkového souhrnu systému. Dokud hodnota počtu zredukovaných částí nepřesáhne všechny původní jednotky tvořící neredukovatelný komplex, pak nelze tento koncept zvažovat za vyvrácený.)

Dodatek autora:

Během tří let, jsem strávil s evolucionisty desítky hodin diskuzí, a dodnes NIKDO nepředložil dostatečné vysvětlení vzniku elektromotoru bakteriálního bičíku, jakožto jednobuněčných, endosymbiotických organismů, přirozenou cestou, základními darwinistickými postuláty. Vždy to byly zmatečné, nereálné teze s výpovědní hodnotou, blížící se k nule.

Chceme-li důsledně hledat fakta o světě, nikoli předem určenou pravdu materialistických/ontologických kritérií, pak musíme zvažovat i tu možnost, že je svět dílem projektu a nikoli pouze šťastné náhody neosobních, neřízených sil a procesů.

[ZDROJE]

Primární odkazy a literatura:

[1] – Truth According to Scripture: ilustrační foto:

[2] – NCBI: KOJIMA, S.: "The bacterial flagellar motor: structure and function of a complex molecular machine." - Department of Biology, University of Utah, Salt Lake City, 2004: » www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/15037363...

[3] – JB: ilustrační foto:

[4] – MboC: ANDERS, K. R.: Cover Image: » www.molbiolcell.org/content/11/5.co...

[5] – Wikipedie: ilustrační foto: hysical_model_of_a..." target="_blank" rel="nofollow" title="Linka na stránku en.wikipedia.org">» en.wikipedia.org/.../File hysic...

Science foto library: ilustrační foto: » www.sciencephoto.com/media/12280/vie...

[6] - ASM Microbel Library: MELLIES, "J.: Bacterial Flagella Stain Protocol" – 2008: » www.microbelibrary.org/.../3153-bacter...

[7] - Creation-magazine: STEVEN, D.: "The Amazing Motorized Germ" – 2004: » www.answersingenesis.org/articles/cm/v27...

[8] - Media in Corporated: "What Darwin Didn´t know": » www.mediaincorporated.com/html/sg_darwin....

[9] - GITT, Werner and K.-H.Vanheiden, „If Animals Could Talk“; CLV 1994,

New Jersey, p. 86, ISBN 0-87213-225-0

[10] - AIP: NAMBA, K. (úvodní ilustrační foto): "Self-Assembly of Bacterial Flagella" – 2002: » www.aip.org/png/2002/174.ht...

[11] - All About Science: "Co-option": » www.allaboutscience.org/co-option.htm...

ISCI GRIFFITH, S.: Irreducible Complexity" – 2006: » www.iscid.org/.../Griffith_Ir...

[12] – Sagan: „Inteligentní design (inteligentní plán)“ – 2007, ilustrační foto:

[13] - NCSE: „Molecular Machine“: » ncse.com/book/export/htm...

[14] – Dissenf fromd darwin: „A Scientific Dissent From Darwinism“: » www.dissentfromdarwin.org/...

[15] - DARWIN, R. Charles, "On the Origin of Species by Means of Natural Selection, or the Preservation of Favoured Races in the Struggle for Life," 1859, Chapter VI. p. 189

BEHE, Michael J., Darwin´s Black Box first edition Touchstone 1998, published Simon & Schuster, ISBN 0-7432-1485-4

[16] - Qualia Soup: „Irreducible complexity cut down to size“ – 2010: