- Občas vzpomínám, jak skvělé chvíle to byly. Jak mi chybí ty skvělé konverzace s ním. Rozuměl mi, chápal mě. Dokázal mi poradit, povzbudit mě. Byl tu, když jsem ho potřebovala. Jediné, co mi po něm zbylo jsou fotky a jedna písnička, která když hraje, se mi prostě vybaví jeho obličej a přijemný a uklidňující hlas. Jeho smích je nepřekonatelný.

- Byl to pro mě velmi významný člověk. No, vlastně stále je, jen nevím, co se s ním stalo. Najednou zmizel z mého života a už se neukázal. Mrzí mne to, protože jsem ho brala jako svého bráchu. Smáli jsme se spolu... ,,rvali se' se spolu, jedli jsme spolu. Všechno se to někam podělo...
Ale denně doufám, že buď uslyším, nebo alespoň budu číst.. ,, Ahoj.." u jeho jména.

 Blog
Komentuj

Komenty k blogu

Napíš svoj komentár